Březno
Obec tvoří 8 místních částí - Březno, Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice. První písemná zmínka o Březně pochází z roku 1281. Mimořádnou památkou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1736-63. V letech 1840-50 byla postavena zdejší pozdně empírová radnice. Z roku 1698 pochází sousoší P. Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Turisté mohou využít také místní hojně navštěvované koupaliště. V obci je také možnost využít tenisové kurty, fotbalové hřiště, soustavu sedmi dětských hřišť a koňskou jízdárnu. Návštěvníci se mohou dobře najíst v místních restauracích "U rybníčka" a "U zrcadla". V obci se také nachází soustava dřevěných soch a dvě soustavy naučných stezek.
Chbany
Obec v Žatecké pánvi písemné prameny prvně zmiňují v r. 1422. Na návsi se tyčí barokní sloup z r. 1715, u silnice na Soběsuky stojí výklenková kaplička P. Marie z r. 1714. Přes území Chban vede chráněné území Natura 2000. Podél všech komunikací a cest na jižním břehu Nechranické přehrady probíhá výsadba v rámci záchrany genofondu hrušní (řádově bylo vysázeno a obnoveno cca. 600 hrušní).
Rokle
Obec Rokle má 5 částí: Hradec, Krásný Dvoreček, Nová víska, Rokle a Želina. První zpráva o Rokli pochází z roku 1368. V obci stával panský dům, v roce 1847 byl přestavěn v klasicistním slohu, poté byl nazýván zámkem. Z 2. čtvrtiny 18. století pochází zdejší barokní kaple P. Marie. U silnice stojí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1759.
Libočany
Libočany leží 2 km západně od Žatce. Nejstarší zprávy o obci jsou z r. 1226, kdy byly součástí majetku kláštera v Doksanech. Tvrz se objevuje v pramenech až r. 1595. Dal ji pravděpodobně postavit Bohuslav Felix z Lobkovic, který držel vesnici až do r. 1595. Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal strhnout starou tvrz a na jejím místě dal postavit kolem r. 1770 obdélný pozdně barokní zámek. Současně byly vedle zámku postaveny barokní kostel a fara. Mezi zámkem a řekou dal Václav Schroll vybudovat malebný park se sochami a kašnami. Z této výzdoby se zachovala pouze kašna před východní částí zámku. Posledních 12 let zde prožila spisovatelka a první česká senátorka B.Viková-Kunětická (1862-1934). V obci se narodil Václav Hájek z Libočan, katolický kněz a autor Kroniky české vydané r. 1541. Z Libočan pochází i hudební nakladatel E. Wetzler.
Libědice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1221, kdy ji král Přemysl Otakar I. daroval klášteru v Doksanech. Ve 2. polovině 16. stol. zde byla postavena tvrz. Ve svahu nad Libědicemi stojí kostel sv. Víta s výraznou hranolovou věží. Naproti faře se na místě původní tvrze nachází barokní zámek s rozsáhlým dvorem. Náves zdobí dva trojiční sloupy
Kadaň
Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu.
Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346-1378) zažilo město velký rozkvět, podnícený zřejmě opravami po ničivém požáru roku 1362. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy. Dne 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal na téměř padesát let pánem celého města. Tomuto mocnému velmožovi vděčíme za vybudování františkánského kláštera, kde je i pohřben.
Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí Galerie Pod Věží (od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka ) je také informační centrum města Kadaně. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367.
Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňský hrad, barbakán (předbraní) Žatecké a věž Mikulovické brány, městské opevnění, radnice a další (vizte dále oddíl Památky města Kadaně)
Žatec
Město Žatec je jedním z mála měst střední Evropy, které může doložit svou více než tisíciletou historii. Přestože historické prameny přesné datum založení města jednoznačně neuvádějí, je Žatec poprvé jednoznačně doložen již jako významné sídlo v roce 1004. Nepochybně musel tedy existovat v průběhu 10. století. Prvním písemným pramenem pro doložení Žatce je kronika Thietmara Merseburského, která k roku 1004 popisuje vojenskou misi Jindřicha II do Čech na pomoc Přemyslovci Jaromírovi proti polskému knížeti Boleslavu Chrabrému, který počátkem 11. století nakrátko ovládl Čechy. Podle kronikáře přitáhla roku 1004 Jindřichova vojska po přechodu Krušných hor před veliké opevněné místo řečené „Žatec“. Jeho obyvatelé otevřeli příchozím brány a pobili polskou posádku. Jindřich, když uviděl takovou „řež“, rozkázal umístit zbylé v jednom kostele, neboť jedině tam, na posvátném a nedotknutelném místě, se mohli zachránit.