Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu.

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346-1378) zažilo město velký rozkvět, podnícený zřejmě opravami po ničivém požáru roku 1362. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy. Dne 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal na téměř padesát let pánem celého města. Tomuto mocnému velmožovi vděčíme za vybudování františkánského kláštera, kde je i pohřben.

Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí Galerie Pod Věží (od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka ) je také informační centrum města Kadaně. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367.

Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňský hrad, barbakán (předbraní) Žatecké a věž Mikulovické brány, městské opevnění, radnice a další (vizte dále oddíl Památky města Kadaně)